Ehm, všichni máme za sebou první zdrcující dny v ústavech. Jak já se tam nerada vracela. Bylo to přesně takové, jaké jsem se bála, že to bude. Pár nepříjemných setkání, informací i pomluv. Alespoň máme nějak podezřele málo hodin v rozvrhu, takže nebudeme v té škole tvrdnout tak dlouho. Děsím se nové učitelky na matiku i němčinu (já z ní nic neumim! 'učím' se jí teprve rok - teda jestli se tomu vůbec dá říkat učení a nedám dohromady ani tři kloudné věty -.- ) a zítra budu mít tu čest jednu z oněch dam poznat. Neskonale se těším. Jediná pozitivní stránka zítřka je, že chybí fyzikář, takže tam strávíme pouze 4 hodiny (z toho dvakrát to nejnudnější z nejnudnějšího - čeština a SVS. proč jen jsem si nevzala IVT?!!!). Také jsem vydeptaná ze státních maturit a z toho, jak nevím, čím chci v životě být. Připadám si vždycky trapně, když se o tom mluví a já si uvědomím, že nejsem ani vzdáleně rozhodnutá. Mhm. Asi jsem odsouzená k doživotnímu užírání se při ZSV.
Všímáte si, jak se z mojí milované ironie stává s nástupem do školních lavic sarkasmus? A paření (sakra už jsem kvůli tobě málem napsala
páření, Babunko :D) nedopadlo moc podle plánu. Radši to nebudu rozepisovat, ale taková věc se nejspíš může stát opravdu jenom mně. Haha.

Moc děkuji za dáreček. V těchto pocmurných dnech něco takového potěší. :D :)
Grafika: blend,
retuš ke mně do
chall (asi se taky zůčastním, protože se mi celkem povedla - a neříkejte, že ne :D), další
retuš do promeškané 'výzvy' (stejně je divná, moc jsem si hrála s barvama) a ještě poslední
retuš do jedné zatím nevyhlášené. Takže je to vlastně všechno z donucení. :D

Adios amigos.